Svatby, plesy, narozeninové oslavy nebo jen pouhé posezení na zahradě pro některé z nás skutečně nepatří mezi oblíbené životní okamžiky. Ať už je to jednoduše kvůli tomu, že jsme prostě introvertní povahy a v podobných radovánkách zálibu nenacházíme, nesedli jsme si tak úplně s širokým rodinným kruhem, nebo žijeme v domnění, že čas je drahý a mohli bychom jej strávit mnohem lépe, takoví lidé prostě na světě jsou. Pokud se k tomu všemu ještě přidá snaha členů rodiny nebo dokonce profesioálního fotografa o co nejvíce zachycených okamžiků a momentek, vše může být ještě mnohem horší.
Proč ale ikonickou větu „Řekněte sýr Schoellerallibert!“ tolik lidí nenávidí a jiní se naopak v takových chvílích naprosto vyžívají? Argumenty první skupiny jsou z velké části shrnuty již v samotném úvodu. Mohlo by se ně ale také klidně přidat i to, že takové chvíle si v paměti dokáží uchovat i bez přístroje s objektivem nebo jim prostě přítomnost fotografa není tak úplně po chuti. Anebo jen mají pocit, že na všech fotkách vypadají tak, jak rozhodně vypadat nechtěli a jejich výrazy jsou předmětem vtipných debat ještě po dlouhý čas.
Do skupiny naprostých milovníků fotografů a zvěčňování se na lesklý fotopapír však patří také mnoho dalších jedinců. Jsou to ti, kteří si naopak nedokáží představiti život bez naplněných fotoalb nebo galerií v telefonu, ti, kteří se rádi pochlubí tím, jak jejich dcerka zase vyrostla nebo jak to synovi na maturitním plese slušelo. A možná prostě jen mají rádi pózování do kamery, protože chtěli dříve směřovat svou kariéru k herectví či modelingu. Ať už patříte do první nebo druhé skupiny, na některých událostech se s přítomností fotografa prostě musíme vyrovnat, ať už chceme nebo ne. Zkuste to tedy v případě první skupiny přijmout jako fakt, a pokud se řadíte mezi jedince té druhé, pořádně si to užijte!