Učení o prázdninách

Buďme upřímní, dva měsíce jsou dlouhá doba i pro dospělého, natožpak pro malého školáka. Není proto divu, že mnoho rodičů se obává, že všechny pracně nastřádané vědomosti se ztratí někde mezi návštěvou u babičky a táborem. Koneckonců, růžovým fixem naškrábaný pohled ve znění MÁM SE DOBŘE, DOŠLI MY PENÍZE, je každoročním prázdninovým evergreenem v mnoha rodinách. Je ale tedy rozumné vybavit dítě na prázdniny učebnicí počtů a ve volném čase ho zkoušet z vyjmenovaných slov a dějepisu? Buďme realisté, šance, že se vám něco takového povede, je minimální. Početnice by skončila zahrabaná někde pod mechem a na ústní zkoušení bude váš potomek reagovat tak, že si pusu ucpe zmrzlinou, babiččiným koláčem nebo hrstí borůvek.
lopatka a kyblík 
Dobrou zprávou je, že dítě se může přes prázdniny učit, aniž by si toho všimlo. Vezměte si například takový tábor. Ano, z počtů se tam, většinou, nezkouší, ale taková šifrovací hra rychle prověří znalost abecedy i slovní zásobu, zatímco určování azimutu donutí vaše dítě si rychle vzpomenou, cože je to ten úhel. A prázdniny u babičky sice školu nenahradí (alespoň pokud nejsou prarodiče učitelé v důchodu, to pak děti občas nestačí koukat), ale to neznamená, že by děti musely zahálet. Výlety na hrady, zámky, nebo třeba i obyčejná procházka po louce stačí k tomu, že děti ze sebe v září budou sypat znalosti, o kterých nebudete mít tušení, kde je sebraly. Léto je ideální čas k tomu, aby školáci viděli v praxi všechno to, o čem si ve škole povídají.
 dívka a balonek
Takže asi nejlepší je o prázdninách prostě vypustit děti ven, a povídat si s nimi o tom, co vidí a slyší. Překvapí vás, kolik si toho pamatují, a ony si přitom ani neuvědomí, že se vlastně učí. A i kdyby strávily celé léto zíráním do zdi, tak hlava si taky potřebuje někdy odpočinout, a ony se alespoň budou snad, trochu, těšit zpátky do lavic.